Michael Jackson

Co je to génius? Co je žijící legenda? Co je megahvězda? Michael Jackson je to všechno dohromady. A právě tehdy, když si myslíte, že ho znáte, dává vám víc, než čekáte…

"Jestliže nemáte dětství, tak jako já a jiné dětské hvězdy, pokoušíte se tuto ztrátu později kompenzovat a dohnat to. Ale co já rád dělám, je to, že pomáhám ostatním dětem, které jsou méně šťastné nežli já – dětem, které jsou smrtelně nemocné, postižené či chudé."

"Musíme uzdravit svět. Chaos, beznaděj a nesmyslné ničení nás obklopují a jsou následkem odcizení, které lidé cítí mezi sebou a vůči svému prostředí. Toto odcizení má často kořeny v citově ochuzeném dětství. Děti byly o své dětství okradeny. Dětská mysl potřebuje záhady, kouzla, divy a vzrušení. Chci, aby má práce pomohla lidem objevit dítě, které se v nich skrývá."

"Když děti poslouchají hudbu, tak jí nejen poslouchají. Rozpustí se v melodii a plují s rytmem. Něco uvnitř začíná rozpínat svá křídla – brzy je dítě a melodie jedno. Já se v přítomnosti hudby cítím také tak a své nejlepší chvíle tvorby jsem často strávil s dětmi. Když jsem u nich, hudba ke mně přichází tak lehce jako dýchání.

Každá píseň je dítě, které živím a dávám mu svou lásku. Ale i když jste nikdy nenapsali píseň, váš život je písní. Jak by mohl nebýt? Vlna za vlnou, Příroda vás laská – rytmus každého rozbřesku a každého západu slunce je vaší částí, padající déšť se dotýká vaší duše a sami sebe vidíte v oblacích, které si hrají na schovávanou se sluncem. Žít znamená být jako hudba, počínajíce tancem krve ve vašich žilách. Vše živé má rytmus. Abyste jej cítili, měkce a pozorně, znamená vyvolat hudbu.

Cítíte vaši hudbu?

Děti ano, ale když vyrosteme, život se stane břemenem a rutinou a hudba bledne. Někdy je srdce tak těžké, že se od něj odvracíme a zapomínáme, že jeho tep je nejmoudřejší vzkaz života, poselství beze slov, které říká: ´Žij, existuj, hýbej se, raduj se – jsi naživu!´ Bez moudrého rytmu srdce bychom nemohli existovat. Když se cítím trochu unavený nebo přetížený, děti obnoví moji sílu. Obracím se k nim pro nový život, pro novou hudbu. Dvoje hnědé oči se na mě dívají tak hluboce, tak nevinně a já si říkám sám pro sebe: ´Tohle dítě je píseň.´ Je to tak pravdivá a přímá zkušenost, že si okamžitě znovu uvědomím:´ Já jsem také píseň.´ Jsem opět sám sebou."

"Děti mi svými hravými usměvy ukazují to božské v každém z nás. Ta prostá dobrota jim vyzařuje přímo ze srdce. Toto nás může tolik naučit. Jestliže chce dítě čokoládovou zmrzlinu, prostě si o ní řekne. Dospělí se zapletou do problému, zda zmrzlinu jíst nebo ne. Dítě si jí jednoduše vychutná.

Co se potřebujeme od dětí naučit není dětinskost. Být s nimi nás spojuje s hlubokou moudrostí života, která je všudypřítomná a pouze žádá o to, aby byla prožita. Teď , když je svět tak zmatený a jeho problémy tak složité, cítím, že potřebujeme naše děti více než kdy jindy. Jejich přirozená moudrost ukazuje cestu k řešení, která leží, čekajíce na rozpoznání, v našich vlastních srdcích."

"Rodičovství vám připomíná to, co vždy říkala Bible. Když se apoštolové hádali mezi sebou o tom, kdo je pro Ježíše největší, řekl jim: ´Nikdo z vás,´ zavolal malého chlapce a řekl: ´dokud se neponížíte jako tohle dítě.´ Připomíná vám být laskavý a pokorný a vidět věci dětskýma očima, být užaslý jako dítě. Já jsem pořád takový. Stále mě fascinují mraky a západ slunce. Včera jsem si něco přál, když jsem viděl duhu. Viděl jsem déšť meteoritů. Pokaždé, když vidím padat hvězdu, něco si přeju."

"Snažím se napodobit Ježíše v té skutečnosti, jak řekl: ´Buďte jako děti, milujte děti, buďte čistí a nevinní jako děti, abyste viděli svět s úžasem a obdivem.´ Celá ta magická vlastnost toho... to miluju."

"Lidé se mě ptají - opravdu věřím, že můžeme zachránit náš svět? Že můžeme zachránit naše děti, ty samé děti, které chodí do školy se zbraněmi a nenávistí a pak zabíjejí své spolužáky? Nebo děti, které jsou schopné ubít malé nemluvně k smrti? Ano, já věřím. Ale vše začíná u odpuštění, protože abychom zachránili svět, musíme nejdřív zachránit sami sebe. Abychom zachránili naše děti, musíme zachránit to dítě v nás. Jako dospělý a rodič si uvědomuji, že nemůžu být láskyplný rodič, aniž bych se vyrovnal s démony mého vlastního dětství. "

Michaele, jak tě změnily tvoje děti?

MJ: (hluboký povzdech)... "Wow.. Všechno se změnilo. Vždycky jsem chtěl mít děti a je to skutečné boží požehnání, poznat takovou lásku ve svém živote a ja udělám úplně všechno pro to, aby moje děti milovaly svět a aby z nich nebyli rozmazlení fracci. Chci, aby se dívaly na svět s obdivem a ne se strachem, chci, aby měly své cíle a aby žily život naplno pokaždé, když něco dělají. Vidím to v nich a dělám pro ně, co mohu. Poprvé má všechno v mém životě smysl, díky mým dětem. To peklo, bolest a osamělost, to všechno mě po celou dobu vedlo k nim."

"Teď, když jsem sám otcem, přemýšlel jsem o svých dětech. Jak bych si přál, aby mě vnímali, až budou velcí? Určitě bych si přál, aby si pamatovali, že jsem je chtěl mít vždy u sebe, kamkoliv jsem šel, a že pro mě byli tím nejdůležitějším v životě a měli přednost před vším ostatním. Jejich život má ale jiné podmínky, protože s nimi nemůžu jít do parku nebo do kina, aniž by nás pronásledovali paparazzi. Takže, co když mi jednou vyčtou, že mé činy ovlivnili jejich mládí? Proč nemohli mít normální dětství jako jiné děti? V tu chvíli se modlím, aby mé děti nezapochybovaly a řekly si, že jejich otec dělal to nejlepší, co mohl v daných okolnostech udělat. Že jejich otec nebyl dokonalý, ale byl to láskyplný muž, který se jim snažil dát všechnu lásku světa. Doufám, že se budou dívat na věci z té dobré stránky a chyby, které jsem udělal, a které jistě ještě udělám v jejich výchově, pochopí. Protože my všichni jsme byli jednou dětmi, a i když se naše rodiče maximálně snaží, nemůžou být vždy dokonalí. Jsme jen lidé."

Michael Jackson

"Michaelovi děti jsou nezlomné. Jsou stále spolu a nikdy se nehádají. Michael je učil pouze lásce a vštípil jim, co je správné a co ne. Vychoval je úžasně. Dal jim mnoho lásky, která jim teď pomáhá."

sestra La Toya, podzim 2009

"O smrti Michaela Jacksona mi řekl můj syn a já z toho byl moc smutný. Vlastně jsem věděl, že to příjde a bylo mi moc líto, že už ho znovu nepotkám. Poprvé jsem potkal Michaela, když se přišel podívat v roce 1988 na hru Fantom v opeře. Velmi ho to zajímalo a viděl to několikrát. Myslím, že se dokázal ztotožnit s hlavní postavou, kterou byl osamělý hudebník. Líbilo se mu, že hlavní postava pracovala skrz muziku a měla dívku jako múzu. Michael chtěl hrát fantoma ve filmu. Dost jsme o tom mluvili, ale tehdy jsem si myslel, že je ještě brzo, aby se Fantom natočil filmově. Michael miloval divadlo a muzikály. Muzikál Cats viděl také několikrát a byl moc rád, když ho znovu začali po letech hrát. Teď když se dívám na jeho video Thriller, stále mě udivuje, jak úžasný a skvělý tanečník byl. Jak se mu podařilo jako prvnímu propojit zpěv s tancem ve videích. Nikdo před ním to nedělal. Byl vždy krok před ostatními. Spousta věcí, které dělal, se teď používá v muzikálech. Thriller je podle mě dokonale zvládnutý muzikál. Podle mě byl Michael jeden z největších umělců, který kdy žil. Viděl jsem mnoho koncertů a představení, i Elvise několikrát - ale Michael byl herec, zpěvák, tanečník v jednom a nejlepší bavič. Všichni se tak těšili, až ho uvidí v Londýně, protože z toho co já vím, byl připraven posunout hranice zase o kousek dál. Všechno co se teď děje je tak smutné. Ale jeho hudba přežila a přesvítila všechno špatné. Na úplném konci zůstane jeho úžasná hudba, která přežije."

<3" />